Dárci

 

DÁRCI

            Bylo by mylné se domnívat, že je poskytování darů záležitostí pouze vyspělých společností. Ve skutečnosti se obdarovávání týká i tzv. preliterárních společností, tj. primitivních skupin na nízkém stupni hospodářského a sociálního vývoje. Můžeme snad konstatovat, že bychom na světě obtížně hledali člověka, který se nikdy nesetkal s darem.

            Dar je souhrn hmotných i nehmotných statků, které dárce dává a obdarovaný přijímá. Nemusí jít nezbytně o finance, ale například i o ideu, dovednost, čas nebo výrobek. Obecně lze říci, že dávat dar, znamená vzdát se části svého majetku (nebo času) ve prospěch druhého. Hodnota daru není měřena pouze směnnou hodnotou, ale i osobní investicí, která je do něj vložena. Mimo to jsou dary pojícím znakem mezi dárcem a příjemcem.

            Dárcovství, které tvoří podstatu dobročinnosti, resp. filantropie, musí někdo vykonávat, a to subjekt zvaný dárce. Pod pojmem dárce rozumíme:

            a) jednotlivce, tj. soukromé osoby

            b) sociálně odpovědné podniky

            c) nadace a nadační fondy

            d) stát

            e) zahraniční programy pomoci

 

 

a) individuální dárcovství

            Individuální dárcovství je, jak už jeho označení napovídá, záležitostí obtížně zobecnitelnou. Pohnutky každého člověka k poskytnutí daru jsou založeny na zcela osobitém motivu nebo na kombinaci více motivů. Individuální dárci mají obrovský fundraisingový potenciál, byť přispívají spíše menšími částkami, než tak činí firmy. S individuálním dárcovstvím jsou také v posledních letech spojeny nové nástroje – internet nebo sms zprávy.

 

b) firemní dárcovství - sociálně odpovědné podniky

            Oproti individuálnímu dárcovství je firemní dárcovství více formalizováno, ekonomický potenciál firem také umožňuje rozdělit na dobročinné účely objemnější částky peněz. V současnosti je firemní filantropie považována za součást tzv. společenské odpovědnosti firem. Společensky odpovědná firma podniká takovým způsobem, který odpovídá etickým, zákonným, komerčním a společenským očekáváním. Vedle role producenta, jehož primárním cílem je vytváření zisku v rámci své vlastní výroby i poskytování služeb, se společensky odpovědná firma spolupodílí na řešení globálních či lokálních společenských problémů. K přijetí společensky odpovědné strategie jsou firmy motivovány jednak na základě přínosů, kterých lze prostřednictvím této koncepce dosáhnout (např. zlepšení image v očích zákazníků i zaměstnanců, snaha pomoci potřebným) zároveň jsou pod vnějším tlakem okolí.

            Firemní dárcovství je dobrovolná angažovanost firem ve veřejně prospěšných projektech s cílem prosazovat obecné blaho v celé společnosti či konkrétní komunitě. Jedná se o aktivity nad rámec komerční činnosti firmy, které firmy nejčastěji realizují společně s neziskovými organizacemi.

            V praxi je někdy obtížné striktně rozlišit, co je dárcovství a kdy se již jedná o sponzoring. V případě sponzoringu protistrana poskytuje finance za tím účelem, že jí bude poskytnuta nějaká protihodnota. Většinou se jedná o reklamu, publicitu apod. Sponzorství si dárci, firmy a podniky, mohou v účetnictví sice zavést jako nákladovou položku, ale nelze tuto částku odečíst od daňového základu. Pokud se ale jedná o dárcovství, zde protistrana poskytuje dar bez nároku na jakoukoliv protislužbu.

Dárce – fyzická osoba, si může tuto částku odečíst ze základu daně, pokud je celková hodnota darů v daném roce větší než 2 % základu daně poplatníka nebo činí alespoň 1000 Kč. Od základu daně lze však odečíst nejvýše 10 % hodnoty základu daně.

Dárce – právnická osoba má nárok na odčitatelnou položku, pokud hodnota jednoho daru (nebo všech darů jedné organizaci) bude činit alespoň 2000 Kč. Základ daně lze snížit nejvýše o 5 % hodnoty základu.

 

c) nadace a nadační fondy

            Nadace a nadační fondy jsou účelovým sdružením majetku založeným za účelem dosahování obecně prospěšných cílů. Obecně prospěšným cílem se rozumí zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Nadace nebo nadační fondy jsou právnickou osobou.

            Nadace a nadační fond jsou rovnocenné subjekty, rozdíl spočívá v tom, že nadace má registrované nadační jmění a hospodaří pouze s jeho výnosy, které jsou ovšem osvobozené od daně z příjmů. Oproti tomu nadační fond získává a přerozděluje zdroje bez povinnosti vytvářet jmění v určité výši, jeho výnosy ale podléhají dani z příjmů.

 

d) stát

            Státní instituce a samospráva, především finanční podpora od jednotlivých ministerstev prostřednictvím tzv. programového financování, je velmi důležitým finančním zdrojem neziskových organizací.

            Vazba neziskových organizací na veřejnou rozpočtovou soustavu může být dvojí: přímá a nepřímá. Přímá forma financování představuje poskytování grantů a dotací. Nepřímá forma financování zahrnuje sponzorské prostředky nebo dary od ziskových subjektů či jednotlivců, tzn., že se jedná o příjmy nepodléhající dani z příjmů (např. dary movité i nemovité, tedy peněžní dary, dotace státu, obcí a krajů či úroky z běžného účtu). Do nepřímé formy financování dále patří příjmy osvobozené od daně z příjmů, tzn. členské příspěvky schválené ve stanovách organizace, statutech nebo zřizovacích a zakládacích listinách, dále výnosy z kostelních sbírek a z nadačního jmění.

            Některé příjmy však dani z příjmů podléhají. Jde zejména o příjmy z hlavní činnosti, jestliže náklady na tuto činnost jsou nižší než příjmy z ní nebo příjmy z reklam, případně z členských příspěvků. Organizace neplatí daň z příjmu, pokud její čistý příjem nepřesáhne tři sta tisíc korun za jedno zdaňovací období.

            Do nepřímé podpory dále řadíme odpočet daru ze základu daně do výše 5 % pro právnické osoby a 10 % pro fyzické osoby, pokud však zároveň dar nepřesáhne částku dva tisíce korun.

 

e) zahraniční programy pomoci

            V současné době zahraniční pomoc pochází hlavně Evropské unie, jíž se Česká republika stala součástí v roce 2004. Po tomto roce mohla naše země začít čerpat finanční podporu z Evropských strukturálních fondů. V oblasti působení neziskových organizací jsou významné především dva fondy: Evropský sociální fond a Evropský fond regionálního rozvoje. Podmínky pro poskytování dotací ze zdrojů Evropské unie jsou přísné a samotná realizace je velmi náročná. Kromě fondů EU lze finance získat také v rámci zahraničních grantových programů různých dalších států.

 

 

Literatura:

 

CYSAŘ, S., REKTOŘÍK, J. Financování neziskových organizací v ČR. In: REKTOŘÍK, J. (ed.). Neziskové organizace v ČR, SR a Rakousku. Brno: MUNI, 2000. 

 

Tématický okruh Dárcovství:

Motivace_dárcovství.pdf

Formy_dárcovství.pdf

Legislativní_úprava_dárcovství.pdf

Fundraising-formy-a-metody.pdf

 

Rádi zveřejníme Vaše články. V případě zájmu nás kontaktujte. Děkujeme.