Aktuality - Naše činnost

BÝT DOBROVOLNÍKEM NA BÁTOR TÁBOŘE JE OBOHACUJÍCÍ

Nápad přihlásit se na Bátor Tábor přišel úplně neplánovaně. Během zkouškového období a prokrastinace na Facebooku jsem našla letáček poptávající česky mluvící dobrovolníky, kteří by mohli tlumočit programy na táboře pro děti s onkologickým onemocněním. Celé se to seběhlo hrozně rychle, vyplnila jsem na internetu přihlášku a pár týdnu na to už měla Skype pohovor. Musím říct, že to byl snad ten nejpohodovější pohovor, jaký jsem kdy měla. Ne, že by byl jednoduchý, otázky byly mířené na kandidátovu předchozí zkušenost, takže bylo třeba rychle reagovat a vydolovat nějaké vzpomínky. Co posunulo pohovor na vrchol žebříčku byla Monika, která ho se mnou vedla. Její pozitivní energie a každý její úsměv mi i na dálku dodávaly pocit, „jen tak dál, vedeš si dobře“. Můj pocit byl správný, zhruba v dubnu jsem se dozvěděla, že jsem byla vybraná!

Těsně před odjezdem na tábor přišlo plno informačních a organizačních emailů, díky kterým jsem začala tušit, co tam budu dělat a jak bude vše probíhat. Nastal den D a já seděla v autobuse do Budapešti, neplánovaně s celým českým týmem. Cesta do Hatvanu byla o to veselejší. Zároveň jsme si střihli rovnou i teambuildingovou aktivitu, což byla cesta 4 km ulicemi i polem do tábora, a to se všemi zavazadly. Náš stylový „příjezd“ vzbudil mezi vítajícími dobrovolníky poměrně pozdvižení. Nechtěli tomu věřit a nechápali, proč jsme nečekali na jejich autobus.

Před samotným příjezdem táborníků nás čekaly ještě dva dny plné příprav. V tuto chvíli jsem pochopila, že Bátor Tábor je akce opravdu naplánovaná do každičkého detailu a těmi emaily to jen začalo. Během těchto dní jsme se věnovali všemu od organizačních a bezpečnostních věcí, seznamovacích her či nácviku táborového tance a písně přes rozdělování skupin a rolí až po simulaci programů. V tu chvíli mi připadalo, že pokud nastane třetí světová válka, budeme vědět co dělat. Tím situaci nechci ani trochu zlehčovat, naopak měla jsem pocit, že až přijedou táborníci bude vše fungovat, jak je třeba. Obzvlášť vděčná jsem byla za simulace aktivit, díky kterým jsem mohla vidět, jak bude vše probíhat a trochu naposlouchat instrukce, které bude třeba překládat.

Jak vypadá takový den na Bátor Táboře? Ráno začíná hudbou na probuzení, vzhledem k tomu, že na táboře jsou táborníci i dobrovolníci, kteří spolu bez pomoci tlumočníků nemohou komunikovat, je hodně věcí řešeno i jinak. Začínáme tou na probuzení a krátce na to následuje další písnička, která signalizuje jídlo. Všech 70 táborníků z Česka, Polska a Slovenska si společně se stovkou dobrovolníků posedá do jídelny na základě přiřazení k chatce. Když se ozve song „Give me my love“ je čas přeskupit se dle barevných skupin a vyrazit na program. Každý tlumočník dostane rozvrh, takže ví, který blok tlumočí jakou aktivitu, má volno, nebo je takzvaně „on charge“. Pod tím si představte je připraven v místnosti pro dobrovolníky, kdyby bylo třeba jeho práce a mezitím například překládá nějaké věci na večerní programy. Během dne mají táborníci celkem 4 bloky aktivit a za celý týden vyzkouší všechny, které Bátor Tábor nabízí. Každý večer je pak čeká něco jiného, příkladem může být táborák, hry s chatkou, nebo tematický večer. Předtím než se všichni odeberou spát proběhne ještě večerní povídání. Vždy jeden z dobrovolníků z chatky vede rozhovor s táborníky, kteří sdílí, co během dne zažili. Je to báječné ukončení dalšího dne na Bátor Táboře.

Zážitků mám tolik, že bych mohla vyprávět i několik hodin, ale nebudu. Pokud vás toto vyprávění alespoň trochu zaujalo, přihlaste se a zažijte to na vlastní kůži! Je to neuvěřitelná, obohacující a oči otvírající zkušenost. Pokud by někteří z vás byli na pochybách dodám ještě, že to byla moje první zkušenost s kontaktem i prací s touto skupinou dětí. Inspirovaly mě, překvapily a donutily o mnohém přemýšlet! Také všichni dobrovolníci byli naprosto skvělí. Na první pohled bylo vidět, že je to místo, kam každý přijel z vlastní vůle a odhodlaný vrhnout se do všeho naplno. Takže pokud chcete mít nezapomenutelnou a jedinečnou zkušenost, určitě se přihlaste. Třeba se tam uvidíme!

 Eva Bochová, dobrovolnice

O skutečném dobrovolnictví v Bátor Táboře (Táboře Odvahy) aneb Všechno je možné, stačí jen chtít


Vždy jsem věřila, že lidé, kteří se rozhodnou vykonávat dobrovolnickou činnost, se tak rozhodnou hlavně kvůli sobě. Snaží se sami sebe zachránit tím, že budou pomáhat ostatním. Myslela jsem si to proto, že jsem byla jeden z nich. Dobrovolně jsem malovala stěny školy, organizovala různé události a dokonce jsem strávila několik měsíců na Srí Lance. Společné téma mých dobrodružství bylo bez výjimky to, že všechny byly odpovědí na problém v mém životě, který jsem chtěla řešit. Dobrovolnictví mi mělo pomoci, nebo alespoň dát nějaký impuls k řešení daného problému. Nesnižovalo to důležitost té záležitosti, vlastně to bylo efektivní řešení, protože tím, že jsem se začala soustředit na někoho jiného, začala jsem zároveň řešit jejich problémy, což mi pomohlo přijít na řešení mých problémů. Vlastně to bylo dokonalé, oboustranně prospěšné řešení.

Během několika posledních týdnů jsem se poprvé dala na cestu dobrovolnictví z jiných, než osobních důvodů. Můj život byl stabilní a vyrovnaný, když jsem se rozjela na návštěvu Tábora Odvahy. Nevedl mě problém, který potřeboval řešení, ale zvědavost. Chtěla jsem vědět, proč je tento tábor tolik vychvalován, jak je možné pracovat s dětmi s chronickým onemocněním, jak je možné podávat uspokojující výkony v úplně novém prostředí, s novými tvářemi, v nové roli. Jak budu zvládat pracovat s nemocnými dětmi, jestli terapeutická rekreace funguje a tak dále. Chtěla jsem jen získat odpovědi na své otázky. Bude těžké popsat vše, co jsem získala navíc, ale zkusím to.


Představte si svět, ve kterém existuje láska a konstantní klid, kde každý přijímá druhého takového, jaký je. Svět, ve kterém neexistují žádné role nebo masky, kde všichni můžou být sami sebou. Kde se setkáváte s láskou a kde se všechno točí kolem dětí a kolem toho, aby týden, který stráví v táboře, byl nezapomenutelný. Dobrovolníci přijíždí pár dní před dětmi, aby pro jejich příjezd vše připravili. Dny jsme strávili učením her, pročítáním programu, který je pro děti připraven, a vystřihováním tvarů z barevných papírů – medvědů, hub, ptáků, motýlů. Najednou jsme se ocitli zpátky uprostřed dětství, kde je všechno barevné, i běžné věci jsou fascinující a kde neexistují žádné konvence. A pokud existují, jsou jiné než ty, které mají dospělí. Jednou večer, když jsme malovali obří lišku na tvrdý papír, abychom ji potom mohli vystřihnout a nabarvit, jsem se snažila vzpomenout, kdy naposledy jsem dělala něco podobného. Samozřejmě jsem si nevzpomněla. Je to svým způsobem přirozené. Většina lidí, nepočítáme-li šťastlivce v některých profesích, jako dospělí lišky prostě nemalují. Když došlo na vybarvování, bylo naprosto jasné, že lišku namalujeme rezavou, protože takovou barvu lišky mají. Náhle jsem sklonila fixku, protože mi to všechno najednou došlo. Tedy to, jak jsem nudná! Proč by měla být liška zrzavá? Liška přece může mít jakoukoliv barvu! Vlastně může hrát všemi barvami! Tak jsme přišli s modrou liškou a báječným objevem – problém dospělých je, že zapomněli, jaké to bylo, když byli dětmi.


Jako dospělí žijeme obklopení pravidly. Neustále se snažíme přizpůsobit naše chování něčemu nebo někomu, snažíme se vyrovnat členům rodiny, partnerovi, šéfovi, kolegům. A zatímco se snažíme se podrobit, často ztrácíme to, co je skutečně důležité: sami sebe a svou kreativitu. Modrá liška mi dovolila vstoupit do světa fantazie, který odmítám opustit, i když tábor už dávno skončil. Spoustu dní jsme si hráli, zpívali, tančili, hráli na schovávanou v lese, producírovali jsme se ve vílích kostýmech. Tábor Odvahy umožňuje dětem s chronickými onemocněními, které tráví spoustu měsíců, někdy i let, na léčení v nemocnicích, aby zažily všechno, co jen mohou. Nezáleží na tom, zda mají protézy nebo jsou na vozíku. Za pomoci dobrovolníků neboli „cimborů“, jak se jim tu říká, mohou tančit, střílet z luku, veslovat nebo balancovat na několikametrovém laně stejně dobře, jako jejich tělesně zdatní kamarádi. Děti během těchto aktivit vystoupí ze své komfortní zóny, aby znovu získaly, co jim jejich onemocnění vzalo: sílu, odvahu, víru sám v sebe.

V nejtajnějším koutku duše jsem celou dobu věděla, že svět venku pořád existuje, stejný jako vždy, ale zároveň jsem si uvědomila, že na světě existuje místo, kde se dějí ty skutečně důležité věci. Mimo něj lidé spěchají, pracují, vyjednávají a tvoří dokumenty, a uvnitř něj chytají nemocné děti ryby, šplhají do výšek a znovu a znovu překonávají své limity. A co je skutečné dobrovolnictví? Když nezáleží na tom, že vás bolí hlava, ale stejně se usmíváte na dítě vedle sebe. Když víte, že máte na mobilu vážně důležitou zprávu, ale můžete si ji přečíst, až když všechny děti zalehnou, protože když si ji přečtete dřív, zaměstná to část vašich myšlenek a vy tak budete mít méně energie pro děti. Skutečné dobrovolnictví je, když pracujete pro ostatní, a ne pro sebe. Když máte jediný cíl: dělat dobro pro ostatní. A to můžete dělat jen, když jste na tom sami dobře. Jen když máte dost energie, úsměvů a stability, můžete něco z toho sdílet s ostatními. Ale zároveň to dělá dobře i vám – kdyby to tak nebylo, určitě by to nefungovalo.


Hodně jsem přemýšlela, proč mi to dělá tak dobře. Zjistila jsem, že proto, že dva z mých největších strachů (které má mimochodem většina lidí) v táboře úplně zmizely. Tyhle strachy jsou spojeny se dvěma otázkami: Má mě někdo rád? A Jsem k něčemu užitečný? Každý chce být milovaný a přijímaný a mít vliv na ostatní, zanechat někde dlouhodobý odkaz. Tábor Odvahy vytváří prostředí, ve kterém jsou dobrovolníci a děti schopní navzájem se přijmout takoví, jací jsou. Obrací se na sebe s láskou, protože i když jsme rozdílní, chceme to stejné. A je naprosto jisté, že tábor má na děti velký dopad. A tím nemyslím jen navazující aktivity, kterými se tábor stará o osud dětí nebo výzkum o dlouhodobém účinku terapeutické rekreace. Trvalý kontakt s dobrovoloníky, spoustu smíchu, kostýmy a básničky jsou stejně důležité, jako to, jestli dítě přeleze vysokou lanovou dráhu, nebo ne. Nejvzácnější okamžiky mého dětství nejsou jen ty, které se vážou k nějaké velké akci. Chviličky, které se kdysi zdály bezvýznamné, se nám otisknou do mozku a stanou se naší součástí. Může to být pohyb, gesto, kniha, kterou jsme přečetli, ale i něco úplně nedůležitého, jako třeba modrá liška.

 

Pro mě je Tábor Odvahy nádherný svět plný fantazie a pokud jsme se stali jeho součástí, už bez něj nebudeme nikdy chtít žít. A co si beru z tábora s sebou domů? Především to, že všechno je možné, stačí jen chtít. A také to, že musíme vždycky hledat situace a lidi, ve kterých a se kterými můžeme být sami sebou. Pokud se cítíte lehce a chcete darovat kousek ze sebe, pak můžete mít vliv na ostatní a není nic hezčího. Také taky to, že komfortní zóna je moc fajn, ale ještě lepší je, když se na ni díváte zvenku. Když se bojíte, musíte vystoupat ještě výš, musíte držet jiného člověka za ruku, i když si úplně nedůvěřujete, musíte veslovat, i když nemáte ruce, protože můžete a jste toho schopní. A když nemůžete sami, vždycky se najde někdo, kdo vám pomůže, protože lidé jsou ve své podstatě dobří, jen musí dostat příležitost projevit se.

Dobrovolnický projekt 72 hodin

I v letošním roce proběhne dobrovolnický projekt #72hodin a tak pokud máte nápad, jak zlepšit vaše okolí, zaregistrujte ho na webu 72hodin.cz a v termínu 13.-16.10.2016 se pusťte do práce stejně jako další desítky tisíc dobrovolníků po celé ČR. 72 hodin je největší podzimní dobrovolnický projekt v ČR určený dětem, mládeži a všem nadšencům. Letos proběhne již 5. ročník. Organizátorem je Česká rada dětí a mládeže.
https://www.facebook.com/72hodin.cz


Dobrovolníci pro CHCIPOMOCI.INFO

Hledáme šikovného fundraisera a správce našeho facebookového profilu na pár týdně dle vašich možností a potřeb projektů (možnost práce z domu, online). Pojďte nám pomoci se smysluplnými projekty a staňte se součástí nadšeného týmu. Můžeme vám nabídnout praxi a získání nových zkušeností a zážitků z neziskového sektoru.

Tým CHCIPOMOCI.INFO, o.p.s.


Výzvy z neziskového sektoru

Dobrovolníkem na mezinárodním táboře pro děti s rakovinou

Chceš toto léto zažít něco JINÉHO a dobrodružného?

Pojď nám pomoci změnit životy dětí k lepšímu a staň se dobrovolníkem v...

Volunteers for international camp for kids with cancer

Do you want to experience something DIFFERENT and ADVENTURE this summer?

Come and help us to change the lives of children and become a...

Tým odvahy - když běh pomáhá těžce nemocným dětem

Hledáte nové výzvy v běhu? Přidejte se k Týmu odvahy! Staňte se charitativním běžcem!

Hledáme dobrovolníky, kteří by...

Hledáme dobrovolníky/patrony pro doprovázení mladých mužů z ústavní výchovy do dospělosti

Liga otevřených mužů, z.s. realizuje od roku 2013 spolu s partnerskou organizací Múzy dětem, z.s. projekt Patron (www.ipatron.cz), kterým...

Pomoc s reklamou aneb Umožněte dětem, které neměly to štěstí vyrůstat v biologické rodině naplňovat svůj potenciál

Naše nestátní nezisková organizace pomáhá dětem z dětských domovů a pěstounské péče naplánovat si svou studijní a pracovní...

Tvorba webových stránek

Hledáme někoho, kdo by byl ochotný a schopný vytvořit pro naši organizaci vhodné webové stránky, případně kdo by byl ochotný...

Podpořte Charitu Ostrava

Posláním Charity Ostrava je pomáhat lidem v nouzi. Pokud jsou Vám blízké aktivity, kterými se snažíme naše poslání naplňovat, můžete...

Statek Devatero řemesel

Hledáme nemovitost v okolí Plzně vhodnou jako ubytovací zařízení pro cca 30 dětí a 10 dospělích se stodolou, kde bychom mohli vybudovat...

Z ubytovny na tábor!

S romskými dětmi ze sociálně znevýhodněných oblastí pracujeme celoročně. Ty, které jsou ukázněné, bychom rádi poslali v létě na...

Na procházku s násobilkou

Potřebujeme dobrovolníky, kteří by darovali 2 hodiny týdně romským dětem z početných rodin. Tyto děti mají nedostatek individuální...

DATABÁZE, ve které si sami vyhledáte KDE, KOMU a JAK pomoci

Oblast pomoci

Vyberte oblast pomoci 1 kliknutím na ikonku a 2 upřesněte potřebu v liště.

Lokalita

Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Jihomoravský kraj Vysočina Jihočeský kraj Praha Středočeský kraj
Vyberte lokalitu 1 kliknutím na kraj na mapě a 2 upřesněte okres v liště.

Partneři

Řešitelé 1494
Spolky 5124
Potřební 101
Dárci 219
Dodavatelé 5
Najděte své partnery, kteří chtějí pomoci. Kliknutím na počet vypište seznam.

Podrobné vyhledávání partnerů